Organismus je zatěžován působením škodlivých látek, které měly být z těla vyloučeny. Zplodiny metabolismu se ukládají do mezibuněčných prostor a lymfatický systém nezvládá plnit svou funkci. Dochází k hromadění vody, solí, tuku a odpadních látek v podkoží.
Velmi důležitá je proto prevence, posilování lymfatického systému pomocí manuální či strojové lymfatické drenáže. Použitím lymfatické masáže můžete posílit lymfatický systém, čímž nejen posílíte svoji imunitu, ale i např. zmírníte projevy celulitidy.
Každá větší zátěž, jizvy po zraněních, císařských řezech a operacích či prodělané infekce, mohou zpomalit nebo zastavit průchod lymfy, lymfa se zahleňuje, housne a usazuje se ve tkáních což způsobuje následně otok, bolest, hromadění různých toxinů a posléze zánětlivé změny. Existuje také spojitost poruchy lymfatického systému s problémy pokožky, jako je akné, celulitida.

Lymfatický systém se špatnou funkcí se zpočátku projevuje:

• nenápadná únava nohou
• později únavou celého těla
• otoky kotníků, lýtek, stehen - hlavně večer po námaze
• otoky v břišní krajině
• otoky očních víček a mízních uzlin
• celulitidou
• poruchami imunitního systému - sklon k infekčním nemocem
• dechové obtíže bez zjevné příčiny

Mízní cévy a uzliny orgánů břišní a pánevní dutiny.

Orgány ležící v břišní dutině a v prostoru pánve - mají své regionální lymfatické uzliny uloženy v blízkosti jednotlivých orgánů, obvykle v místech, kde do orgánů vstupují cévy. Místa vstupu - tepny a nervy, a výstupu - žíly a nervy, respektive trubicové vývody některých orgánů se považují za tzv. branky orgánů. 1. Uzliny žaludku reprezentuje skupiny uzlin ležící podél malého zakřivení žaludku. Do těchto uzlin odtéká míza ze žaludku, z dvanáctníku, z břišního úseku jícnu a jater. Podobná skupina uzlin je uložena i na velkém zakřivení žaludku. 2. Uzliny jater jsou uloženy v jaterní brance (pod játry) a ústí do nich mízní cévy z jater a ze žlučníku. 3. Uzliny okruží jsou umístěny v závěsech tenkého střeva, kde tvoří tři řady, tři linie obrany. První řada je těsně u střeva, druhá uprostřed výšky závěsu a třetí v úponu závěsu. Přes poslední skupinu je veškerá míza z tenkého střeva transportovaná do společného nepárového střevního kmene, který ústní do hrudního mízovodu.4. Uzliny tlustého střeva leží podél tepen zásobujících jednotlivé úseky tlustého střeva tzv. tračníky. Odvádějí mízu z těch částí tlustého střeva, které příslušné tepny zásobují. 5. Uzliny dělohy a pochvy. Vzhledem k frekvenci nádorového onemocnění dělohy je mízní drenáž obou orgánů mimořádně závažná. Mízní cévy děložního těla se spojují s cévami vaječníků a vejcovodů s míza společně odtéká do bederních mízních uzlin. Z děložních rohů teče do tříselných uzlin. Z děložního krčku (čípku) je lymfa drénována třemi směry: do zevních kyčelních uzlin do vnitřních kyčelních uzlin a do uzlin, které leží na přední ploše křížové kosti. Z horní poloviny pochvy směřují mízní cévy do kyčelní uzlin, z dolní poloviny spíše do vnitřních kyčelních uzlin. Z výčtu uzlin a směru odtoku lymfy je jasné, že repertoár uzlin, do kterých z obou orgánů míza teče, respektive do kterých se mohou šířit nádorové metastázy, je obrovský. Zkušený lymfoterapeut by měl rozpoznat zablokované mízní uzliny a včasným vyšetřením u odborného lékaře se v případě že příčina blokace je nádorové onemocnění odhalí zhoubná choroba v době, kdy se ještě neprojevuje zdravotními obtížemi.

Uzliny za pobřišnicí

Skupiny lymfatických uzlin v prostoru za pobřišnicí (tzv. nástěnné nebo retroperitoneální uzliny) tvoří dva dlouhé pásy (cca 20-50 uzlin), začínající v prostoru pod tříselným vazem a táhnoucí se podél velkých cév až k bránici. Schematicky je možné tyto skupiny uzlin rozdělit do čtyř skupin: 1. Zevní kyčelní uzliny leží podél stejnojmenné žíly. Uzliny mají spojky přicházející pod tříselným vazem z dolní končetiny. Do zevních kyčelních uzlin tak přichází míza z celé dolní končetiny, zevních pohlavních orgánů, z močového měchýře, z pochvy a ze stěny pánve. 2. Vnitřní kyčelní uzliny tvoří početnější skupinu uzlin, ležících v průběhu vnitřní kyčelní žíly. Do zevních kyčelních uzlin jde míza z hýžďové krajiny a z pánevních orgánů. 3. Společné kyčelní uzliny jsou opět uloženy podél stejnojmenných žil. Teče do nich míza z předchozích dvou skupin uzlin. 4. Bederní uzliny jsou rozsáhlou skupinou lymfatických uzlin, uloženou za pobřišnicí, a po bocích před břišní aortou a před dolní dutou žílou. Tvoří dvě navzájem propojené skupiny uzlin, přijímající lymfu z dolní končetiny, z pánve a z tkání a orgánů retroperitonea. Z těchto uzlin ystupují dva silnější mízní kmeny. Oba stoupají k bránici a jejich spojením s nepárovým středním kmenem vzniká - často rozšířený, začátek hrudního mízovodu. Lymfatické uzliny dutin i prostorů za pobřišnicí jsou svými přívodními i odvodními cévami vzájemně propojeny. Při blokádě uzlin, např. nádorovými metastázemi, neobvykle rozšíří mízní cévy, které zablokovanou mízní uzlinu obejdou. Nádorové buňky se tak mohou šířit i do uzlin, kam by podle anatomického popisu směru odtoku mízy neměli pronikat. Často se tak šíří i protisměrně. Z této nevýhodné situace vyplívá i značná rychlost průběhu neléčených zhoubných onemocnění ve všech zmiňovaných krajinách.